Nafta či benzín, to je oč tu běží

Typ motoru patří mezi jeden z nejdůležitějších parametrů při výběru vozidla. Ačkoliv každý druh pohonu má své zaryté zastánce, nelze obecně říct, který je lepší. Záleží totiž na situaci a konkrétním použití vozu, přičemž do rozhodování vstupuje i otázka komfortu, ekologické zátěže a v neposlední řadě také nákladů.

Trend uplynulých let se jednoznačně nese ve znamení příklonu spotřebitelů k benzínovým motorům. Zatímco ještě v roce 2016 byly v rámci EU naftové vozy s více než 49% zastoupením dominantním druhem pohonu nových osobních automobilů, vloni dosáhly pouze 28% podílu. Podobného vývoje jsme svědky i na domácím trhu, kde v současnosti bezmála dvě třetiny prodaných osobních vozů pohání benzínový agregát. Důvodem je aféra Dieselgate a s ní související změna preferencí zákazníků v kombinaci s vývojem na poli zážehových motorů.

Nafta má své místo na trhu

To však neznamená, že by naftové motory měly v dohledné době skončit v propadlišti dějin. Potřeba jejich využití v rámci nákladních vozů, autobusů či dodávek je neoddiskutovatelná. Díky své nižší spotřebě a delší životnosti jsou přitom stále volbou číslo jedna pro řidiče s vysokým kilometrovým nájezdem. Jejich uplatnění je tak nejčastější v rámci těžších vozů typu SUV či manažerských limuzín určených na dlouhé služební cesty.

Naopak zřejmou nevýhodou je složitější konstrukce, od čehož se logicky odvíjí vyšší pořizovací cena, servisní náklady i hmotnost. Temnou stránkou vysoké účinnosti je pak pomalejší zahřívání naftových motorů, kvůli čemuž se příliš nehodí na krátké městské jízdy. Negativem je i hlučnost, s ní si však výrobci v případě dražších modelů dokážou poradit. Diskutovanou otázkou je i ekologická zátěž naftových vozů, kterou se nicméně daří snižovat pomocí filtrů pevných částic či systému vstřikování AdBlue.

Na popularitě rostoucí benzín

Zatímco dříve platilo, že benzínové motory mají podstatně vyšší spotřebu než naftové, dnes se tento rozdíl díky technologickému pokroku stírá. Zážehové motory se tak těší rostoucí oblibě zákazníků, zejména díky nižším pořizovacím nákladům. Díky rychlému ohřevu se navíc více hodí na krátké městské jízdy spojené s častým startováním. Benzínové vozy mají zároveň nižší hmotnost, což se projevuje v lepší ovladatelnosti.

Naopak stále přetrvává vyšší spotřeba paliva, která je navíc výrazněji závislá na stylu jízdy než v případě naftových vozů. Zatímco v městských podmínkách jsou rozdíly minimální, při dálničním tempu se palivo u benzínového vozu znatelně prodraží. Výdaje na provoz jsou citelnější i díky mírně vyšší ceně benzínu, obecně mají zážehové motory rovněž nižší životnost.

Srovnání benzínové a naftové Octavie

Většina zákazníků tak volí mezi konvenčními pohony. Při pohledu na tabulkovou spotřebu výkonově srovnatelných motorů 1,5 TSI a 2,0 TDI u v Česku nejpopulárnějšího vozu Škoda Octavia je patrné, že rozdíl v kombinované spotřebě dosahuje 1,2 l/100km ve prospěch naftového motoru.

Palivo však tvoří jen část výdajů na provoz vozu. Z toho důvodu je vhodné soustředit se na celkové náklady spojené s pořízením a provozem automobilu prostřednictvím ukazatele TCO (Total Cost of Ownership). Ten kromě pohonných hmot a amortizace zahrnuje pojištění, veškerou údržbu včetně výměny pneumatik, asistenční službu, dálniční známku a ostatní výdaje na daně či poplatky.

Z níže uvedeného přehledu je patrné, že při nižších kilometrových nájezdech se na 3letém horizontu užívání ekonomicky vyplatí benzínová varianta z pohledu dynamiky a výbavy srovnatelného vozu. Při vyšším vytížení se pak miska vah postupně překlápí ve prospěch dieselového motoru, v tomto případě leží bod zvratu mezi ujetými 20-25tisíci kilometry ročně.

 

 

Obecně se však celkové náklady provozu jednotlivých variant příliš neliší. Vyšší amortizační a servisní náklad naftový vůz kompenzuje méně častou potřebou zastávek u čerpacích stanic. Rozdíl ve spotřebě obou vozů by se pochopitelně rozšířil při častých dálničních jízdách, které jsou doménou právě dieselů. Naopak při městských cestách se výhoda naftového motoru znatelně snižuje. Můžeme tak říct, že pro vozy s nízkým kilometrovým nájezdem je racionálnější volbou benzínový agregát.

Řidič jako klíčový element

Tvrdá čísla jsou nicméně jedna věc a realita druhá. Často tak při rozhodování převažují osobní preference nad čistě ekonomickou stránkou věci. Zatímco jedna kategorie motoristů preferuje nižší spotřebu a specifický projev naftového motoru, druhá skupina si potrpí na klidný chod a nižší pořizovací cenu.

V každém případě však platí, že spotřebu neovlivňuje pouze zvolený typ motoru, ale i způsob jízdy. Ubrání plynu na dálnici a předvídání v rámci městského provozu dokáže ušetřit znatelnou část nákladů nejen na pohonné hmoty, ale i na servis používaných vozů. Ať už jde o naftový, benzínový či elektrický automobil.

Elektromobilita je v současné době velké téma. Budeme se mu věnovat samostatně v některém z našich příštích článků.

Kontaktujte nás

  • This field is for validation purposes and should be left unchanged.